Psycho-MotoRRR!

Možná už jste zaslechli větu, že nejvíce dítěti pomůžete, když mu nebudete pomáhat vůbec. Ne aby vás napadlo, že se samo dovalí k prsu, nebo, že se nedej bože samo přebalí…představa by to sice byla pěkná, nicméně vaši potomci by se k tomu jistě brzy vyjádřili po svém a to už by se vám až tak moc líbit nemuselo. Úvodní věta se samozřejmě týká psychomotorického vývoje a toho jak dítě stimulovat v jeho rozvoji.

 

 

Když jsem čekala svou první dceru, neměla jsem o těchto věcech ani páru. Pak jsem náhodou shlédla nějaký pořad s paní Evou Kiedroňovou a zhroutil se mi svět. Najednou jsem zjistila, že o manipulaci s novorozenětem vlastně nic nevím a že s pouhým správným držením hlavičky celá věc sice začíná, ale rozhodně jí nekončí. Rázem jsem si připadala jako nejhorší matka na světě a zcela jistě jsem to tak nechtěla nechat.

 

Paní Eva napsala řadu knih a natočila videokurzy, které mají za úkol budoucím maminkám pomoci. Pokud se někdo z vás rozhodnul videa zakoupit, varuji vás, nekoukejte se na první díl! Přestože to paní Eva jistě myslela dobře, první díl je pouze o tom, jak co dělat nemáte, což mi přijde silně demotivující a frustrující. Pokud na puštění trváte, pusťte si ho až jako poslední. Další díly jsou na tom o poznání lépe, většina velmi přínosná. Nicméně abych tady paní Evě nedělala jen reklamu zadarmo, musím říct, že po jisté období mne většina rodiny nenáviděla, protože jsem jim Vilmu nechtěla dát pomalu ani pochovat. Nechtěli se totiž naučit správné držení miminka, časem ale i oni pochopili, že to všechno stálo za to. Přestože některé úchopy svým názvem připomínají spíš polohy z Kámasútry, rozhodně není na škodu se je naučit. Dítě vám za polohu tygříka, koníka či klokánka bude jistě dostatečně vděčné…

 

A o co konkrétně jde a v čem se nejvíce chybuje?

1) s pasením koníků můžete začít už pár dní po narození, nejlépe až mu odpadne zbytek pupeční šňůry, který by mu mohl při pasení překážet – nejpozději však okolo 1. měsíce a vždy pod vaším dohledem
* pro prvorodičky – kvůli pasení koníků nemusíte nikam na louku, jedná se o polohu miminka na břiše, hahaha jsem trapná, vím 😀
**pasení provádějte nejlépe s nahým miminkem, plena mu může měnit těžiště

 

 

2) pokud jste zakoupili vibrační lehátka, houpátka a podobné srandy, mějte na paměti, že by v nich dítě nemělo trávit více než 10% času, pokud je tam déle, nemá šanci trénovat a rozvíjet se, krom toho ztrácí motivaci, protože na všechno dobře vidí i bez větší námahy

 

3) nejlepší podložkou k řádění je od 3. měsíce obyčejná zem, nemůže si tam totiž hrát na Supermana a ukazovat Vám pád ze závratných výšin postele či gauče…na zemi vystlané kobercem, pěnovým puzzle, nebo hrací dekou může naopak v plné parádě ukázat nejnovější fígle, jako je chytání nožiček, nebo obrat na bříško 🙂

 

4) pasivní sed – jedna z nejhorších věcí, kterou můžete novýmu parťákovi udělat je předčasné posazování, neposazujte dítě dříve, dokud si nedokáže sednout samo! Jestliže to samo ještě neumí, znamená to, že ještě nemá dostatečně posílené svalstvo. Děti předčasně posazované trpí velkými bolestmi zad až do dospělosti a jsou náchylné k migrénám. O ztrátě motivace ani nemluvě…Nejdříve se totiž dítě naučí šikmý sed, pak teprve ten přímý…to jsou věci, co?

 

5) chodítko – další vynález, který dítěti víc ublíží, než pomůže. Kazí techniku lezení, chůze i sedu. To, že se v něm dítěti líbí, ještě neznamená, že je to pro něj prospěšné. Vyhodit a autora tohoto mučícího nástroje pověsit za k***e do průvanu!!! Pokud ovšem nechcete patřit mezi čarodějky z Eastwicku, to by pak byla jiná…

 

 

6) ochrana před pádem – přílišná opatrnost také škodí, když už se dítě jednou postaví, nechte ho ať se také naučí jak ze stoje zase dolů, všichni jsme se to museli nějak naučit. A pár pádů nikoho nezabilo. Hlavně mu pro tyto účely nekupujte helmu! Pud sebezáchovy se taky musí nějak vybudovat. Mimo to s helmou dítěti hrozí poranění krční páteře, což je v porovnání s boulí na hlavě už celkem vážný problém.

 

7) vodění za ruce – dítě se nejprve staví kolem nábytku a až mnohem později se odváží do prostoru bez opěry, první kroky tedy nejsou vpřed, nýbrž do strany…to jej voděním za ruce bohužel nenaučíte, zkrátka vše má svůj čas a vy se s tím musíte smířit. Voděním za ruce naopak nástup chůze zpomalíte a sami si koledujete o hrb hodný samotného Qasimoda.

 

8) nošení dětí – pokud chcete dítě nosit na těle, vybírejte kvalitní šátky a ergonomická nosítka, na trhu je k mání spousta tzv. visítek, která jim akorát ničí páteř. Nevíte-li si rady s výběrem, doporučuji FB skupinu Ergonomické nošení dětí.

 

Psychomotorickému vývoji zdar – nazdar! Příště to zas trochu odlehčíme. Slibuju 😉

 

P.S.: V článku byly použity fotky z filmů Čarodějky z Eastwicku a Hrbáč z Notre Dame.